slovenskyčesky       
Základní informace Mapa Ubytování v okolí Zajímavosti v okolí
Budapešť - hlavní město Maďarska
Kategorie: Budapešť - hlavní město

Budapešť (slovensky i Pešťbudín) je hlavní město Maďarska, hospodářské, dopravní a kulturní centrum země. Nachází se v ní přes 100 muzeí s asi 560 výstavami, 46 divadel, 26 koncertních sálů a 22 vysokých škol, univerzit. Je městem se župním právem a také správním centrem Pešťské župy. Dnešní metropole vznikla v roce 1873 sloučením tří dosud samostatných měst Budína, Starého Budína ležící na pravém břehu a Pěst na levém břehu Dunaje. Do roku 1918 bylo hlavním městem Uherského království, v letech 1919-45 Maďarského království, po roce 1945 Maďarské republiky. Rozprostírá se po obou březích řeky Dunaj na ploše asi 525 km ², má 1 702 000 obyvatel (údaj z roku 2008).

Přírodní podmínky
Dunaj, který protéká městem směrem od severu na jih v délce 28 km, vytváří několik ostrovů; nejvýznamnější z nich jsou Markétin ostrov (Margit sziget) a Čepelský ostrov (Csepel sziget). Průměrný průtok činí 2 330 m 3 / s. Řeka dělí město na dvě části výrazně odlišného krajinného rázu. Zatímco levý pešťský břeh je rovinatý, pravý břeh je značně kopcovitý - Budínské vrchy (Budai hegység) dosahují na území města výšky 527 m (János-hegy); nejnižším místem je hladina Dunaje (98 m). Centrum města leží v nadmořské výšce 105 m. V Budínských vrších se nachází několik turisticky přístupných jeskyní (Pálvölgyi barlang, Mátyás barlang). Hlavním přírodním bohatstvím města jsou četné termální prameny, díky kterým je Budapešť největším lázeňským městem světa. Podnebí je středoevropské, mírně kontinentální. Průměrná lednová teplota je -2 ° C, v červenci 22 ° C; roční úhrn srážek se pohybuje kolem 620 mm.

Obyvatelstvo

  • Maďaři - 1 631 043 (91,2%)
  • Němci - 18 097 (1,0%)
  • Cikáni - 14 019 (0,8%)
  • Slováci - 4 929
  • Řekové - 3 410
  • Rumuni - 2 637
  • Číňané - 2 289
  • Ukrajinci - 2 055
  • Poláci - 2 044
  • Srbové - 1 851

Náboženské složení obyvatelstva (2001)

  • římští katolíci - 808 460 (45,5%)
  • bez vyznání - 347 209 (19,5%)
  • reformovat - 224 169 (12,6%)
  • Lutherán - 46 449 (2,6%)
  • řečtí katolíci - 28 901 (1,6%)
  • židé - 9 468 (0,5%) a jiní

Dějiny města

Římské období
Již v 1. stol. př. Kr. při pramenech na úpatí Gellértova vrchu sídlili Keltové. Kolem roku 89 nl založili Římané severně od dnešního centra osadu Aquincum. K ochraně zdejšího přechodu přes Dunaj bylo i na opačném (pešťském) břehu zřízeno opevněné Contra Aquincum (poblíž dnešního Náměstí 15. března). V Aquincu byla umístěna vojenská posádka a roku 106 se stalo hlavním městem provincie Pannonia Inferior. Ve své době se jednalo o dosti velké sídlo; počet obyvatel se odhaduje na 20 000. Úpadek Římské říše a období stěhování národů znamenaly také vylidnění Aquinca. V Panonii se vystřídali Hunové, Ostrogóti, Langobardi, Avaři, Slované / Staří Slováci (v 9. stol. Součást Nitranského knížectví a Velké Moravy) a nakonec koncem 9. a počátkem 10. stol. se zde usadili Maďaři.
Středověké město
Keď sa Starí Maďari začiatkom 10. storočia usadili v Panónii, hlavným oporným bodom sa stal Budín (neskôr Starý Budín) na pravom brehu Dunaja v tesnej blízkosti bývalého Aquinca. Pôvod názvov sa vykladá rôzne - buď z mena Arpádovho mladšieho brata Búdu alebo zo slovanského výrazu znamenajúceho budova, príbytok. V neskorších dobách bol Budín jedným zo sídiel uhorských panovníkov (vedľa Ostrihomu (Esztergom) a Stoličného Belehradu (Székesfehérvár). Počas povstania proti christianizácii a proti nemaďarskému kráľovi Petrovi Orseolovi bol v roku 1046 na kopci pri Budíne zabitý čanádsky biskup Gerard (maď. Gellért). Gerardov vrch (Gellérthegy) nesie dodnes jeho meno.
Na ľavom brehu sa Pešť po prvýkrát spomína v roku 1148; samotné osídlenie však je pravdepodobne už slovanského pôvodu, ako o tom svedčí meno („pec, peč“) - pre vápenné pece. Ešte v stredoveku sa týmto názvom označoval aj Budín, z čoho pochádza jeho nemecký názov Ofen (pec).
Rozvoj mesta v roku 1242 narušil mongolský vpád do Uhorska, ktorý spustošil celú stredovýchodnú Európu. Uhorský kráľ Belo IV. následne prikázal stavať po celej krajine pevné kamenné hrady. Jedna z takýchto silných pevností vyrástla na vysokom kopci južne od (Starého) Budína, dnešnom Hradnom vrchu (Várhegy). Od roku 1261 tu až do 16. storočia sídlili uhorskí králi. Okolo nového hradu sa čoskoro rozrástlo mesto, ktoré prevzalo názov Budín od staršieho sídla v severnom susedstve.
Obdobie rozkvetu
Budín aj Pešť rozkvitali najmä za vlády Žigmunda Luxemburského (zriadenie univerzity 1395) a Mateja Korvína (prvá tlačiareň kníh 1473). Prevažne na budínskom hrade sídlili aj v rokoch 1490-1526 českí králi Vladislav a Ľudovít. Za vlády Jagelovcov malo budapeštianske trojmestie okolo 25-30.000 obyvateľov a patrilo spolu s Prahou, Viedňou a Krakovom k najväčším sídlam strednej Európy. Mesto bolo dôležitým strediskom obchodu s dobytkom a vínom.
Turecká nadvláda
Po vítězství v bitvě u Moháče v roce 1526 Turci brzy opanovali velkou část Uher. Budín se od roku 1541 na jeden a půl století z metropole uherského státu stal provinčním městem - sídlem budínského pašaliku. Hlavním městem Uherska se stala Bratislava (maď. Pozsony). Mnohé kostely byla změněna v mešity či zbořena, velký počet německých a maďarských měšťanů se odstěhoval. Místo nich se v Budíně a okolí hojně usazovali Srbové, Arménů a Řekové. Nejvíce Srbů žilo ve čtvrti Taban, jižně od hradu. Dodnes srbskou minulost v Budapešti, Szentendre a jinde v okolí připomíná řada pravoslavných kostelů či místní názvy začínající na Rác (Rác je staré maďarské označení Srbů). I po Turcích je stále možné spatřit stopy - muslimským poutním místem je dodnes mauzoleum derviše Güla Babu (Gül Baba türbe) ze 40. let 16. století ve čtvrti Rózsadomb severně od hradu. Mnohé dodnes fungující lázně pocházejí ještě z časů tureckého panství.
Pod habsburskou vládou
Až v roce 1686 Budín po těžkém šestitýdenním obléhání dobylo habsburské vojsko. Město se z válek brzy vzpamatovalo a opět začalo růst.
Ke konci 18. století měla tři města dohromady přes 40 000 obyvatel, ale stále postrádala větší mezinárodní význam. Až v roce 1703 se Budín i Pešť staly svobodnými královskými městy. Roku 1777 sem byla přemístěna Trnavská univerzita a roku 1783-84 z Bratislavy centrální uherské úřady Uhorská miestodržiteľská rada a Uherská komora. V první polovině 19. století se město stalo sídlem sílícího maďarského národního obrození (vznik Maďarské akademie věd, Maďarského národního muzea), ale současně se zde aktivovat i národní hnutí Slováků (založen Spolek milovníků řeči a literatury české) a Srbů (založena Matice srbská). V roce 1848 se Pešť a Budín staly hlavním městem Uherska namísto Bratislavy. V 60-tých letech se Budapešť stala centrem vydávání periodického tisku v Uhersku. Vycházely zde také významné slovenské noviny jako Pešťbudínske znalosti (1861 - 1870), bobulového Slovenské noviny (1868 - 1875), vládní Slovenské noviny (1886 - 1918), Hodžom Slovenský týdeník (1900 - 1915) a různé slovenské časopisy.
Na modernizaci Pešti a Budína měl velkou zásluhu hrabě Štefan Széchenyi (Sečení), kupříkladu inicioval postavení prvního (řetězového) mostu přes Dunaj, který dnes nese jeho jméno. Za maďarské revoluce v letech 1848-1849 byly tři města nakrátko sjednocena, ale po potlačení povstání bylo toto nařízení odvoláno. Ba co víc, na Gellértově vrchu vyrostla mohutná citadela, jejíž děla měla zastrašit vzpurné Maďary. O to větší bylo nadšení, s jakým byla záhy po rakousko-uherském vyrovnání roku 1867 pobořena. Nyní, když byla uznána existence maďarského státu, již nic nebránilo sjednocení měst. Pešť, Budín a Starý Budín byly sloučeny 1. leden 1873.
Expandující metropole
Zejména Pešť se rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící s Vídní. Vyrostly široké bulváry a předměstí se zelenými parky. Velkorysá výstavba vyvrcholila roku 1896 oslavami tisícího výročí "záboru země". Počet obyvatel Pešti se během 19. století zdvacetinásobil. Kromě Maďarů tvořili značnou část obyvatelstva Němci a Židé, velký byl i příliv Slováků a příslušníků jiných národností z celé země. Na konci 19. století tvořili Slováci podle oficiálních údajů až přes 100.000 obyvatel, čímž byla Budapešť paradoxně největším "slovenský" městem v Rakousko-Uhersku, včetně Slovenska.
Meziválečné období
Porážka v první světové válce a rozpad Rakousko-Uherska znamenaly těžký otřes (v roce 1919 se dokonce moci v zemi nakrátko chopili komunisté - Maďarská republika rad). Rozpadem Uherska vznikly nástupnické státy: Slovensko (spolu s Podkarpatskou Rusí spoluvytvárajúca část nového Česko-Slovenska), Chorvatsko (v rámci Království Srbů Chorvatů a Slovinců), územní části Sedmihradsko a Vojvodina se staly součástí Rumunska, resp. Království SHS a první historický národní stát Maďarů - Maďarské království, jehož metropole byla nyní poněkud zbytnělou hlavou na malém těle. Přesto však rozvoj Budapešti pokračoval. Přibývaly rozsáhlá předměstí běžných činžovních domů; objevily se i hodnotné urbanistické řešení, jako Wekerleho sídliště (Wekerletelep) z 20. let. V roce 1930 překročil počet obyvatel hranici jednoho milionu.
Druhá světová válka
Druhá světová válka ve městě zanechala obrovské škody. I přes úsilí, které na jejich záchranu vyvinul švédský diplomat Raoul Wallenberg byla většina zdejších Židů odvlečena do vyhlazovacích táborů. V roce 1944 ustupující německá armáda vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a následujících 6 měsíců se zuřivě bránila na pravém břehu. Zejména Hradní čtvrť byla dělostřeleckou palbou téměř srovnána se zemí. Během několika let po osvobození byly nejhorší rány zahojené.
Za komunistické vlády
V roce 1950 bylo zavedeno dodnes platné správní členění města. Na podzim 1956 se právě Budapešť stala centrem revoluce, která se pokusila o odstranění komunistické moci. Lidové povstání bylo krvavě potlačeno sovětskými tanky. Konsolidovaný režim Jánose Kádára od 60. let podnikl určité liberální ústupky, čímž si vysloužil přezdívku "gulášový socialismus". V polovině 80. let dosáhla Budapešť největšího počtu obyvatel (2,1 milionu); od té doby se toto číslo pomalu snižuje. V současnosti zde žije téměř 1,7 milionu Komunistickou éru definitivně ukončily svobodné volby 1990.

Doprava
Dopravní špička v Budapešti je někdy problémem. Nejsou vzácné ranní špičky během pracovního týdne nebo páteční odpolední zácpy na výpadovku.
V Budapešti cestující využívají dopravu autobusem, tramvají a metrem. Specialitou Budapešti je také Libegő - pozemní lanová dráha (zubačka).
Metro
Budapešť měla první metro na evropském kontinentě (nepočítáme ostrovní Londýn), a to již od roku 1896. Metro má tři linky, všechny se scházejí v centru města na Deák Ferenc Tér.
Linka M1 (5 km) byla otevřena v roce 1896 mezi Vörösmarty tér v centru a Széchenyi fürdö jako první elektrické metro na kontinentě (Földalatti). Po více než 80tich letech, v roce 1973, byla linka rozšířena do Mexikói út. Tato linka se od dalších dvou liší rozměry.
Linka M2 (10 km) směřující od východu na západ spojuje obě hlavní železniční stanice, Déli (Jižní nádraží) a Keleti (Východní nádraží). Výstavba linky začala v 50. letech, byla otevřena až v roce 1970 (Deák Ferenc tér - Örs vezér tere) a další úsek v roce 1972 (Deák Ferenc tér - Déli pu.).
Linka M3 (18 km) spojuje sever města s jihem v Pešťské části města. Směrem z jihu od stanice Kőbánya-Kispest jsou všechny stanice podzemní. První část (Deák tér - Nagyvárad tér) byla otevřena v roce 1976, v roce 1980 byla rozšířena na jih (Kőbánya - Kispest), v roce 1981 severně do Lehel tér, v roce 1984 do Arpád híd av roce 1990 do Újpest Központ.
V roce 2006 byly zahájeny práce na lince M4, která by měla být dokončena do roku 2010.

Historické památky

  • Parlament
  • Budínský hrad
  • Bazilika svatého Štěpána
  • Náměstí hrdinů
  • Muzeum krásných umění
  • Hrad Vajdahunyad
  • Maďarské národní muzeum
  • Citadela
  • Chrám svatého Matěje
  • Hlavní synagoga
  • Rybářská bašta
  • Széchenyiho řetězový most
  • Opera
  • Palác New York
  • Aquincum

Léčebné, termální a zážitkové lázně, možnosti zábavy

  • Széchenyiho lázně - léčebné a termální lázně
  • Lázně Gellért - léčebné, termální a zážitkové lázně
  • Dagály - léčebné a termální lázně
  • Lukács - léčebné a termální lázně
  • Palatinus - letní termální koupaliště
  • Rudas - léčebné a termální lázně
  • Letní koupaliště Csillaghegy
  • Aquaréna Mogyoród
  • Zoologická zahrada
  • Tropicarium Oceanárium
  • Luna park (Vídám Park)
  • Cirkus hlavního města
  • Palác zázraků a dům budoucnosti
  • Planetarium
  • Hvězdárna Úrania
Budapešť - hlavní město Maďarska foto1
Budapešť - hlavní město Maďarska foto2
Budapešť - hlavní město Maďarska foto3
Budapešť - hlavní město Maďarska foto4
Budapešť - hlavní město Maďarska foto5
Budapešť - hlavní město Maďarska foto6
Budapešť - hlavní město Maďarska foto7
Budapešť - hlavní město Maďarska foto8
Budapešť - hlavní město Maďarska foto9
Budapešť - hlavní město Maďarska foto10
Budapešť - hlavní město Maďarska foto11
Umístnění

Ubytování v okolí


Copyright © 2002-2014 HEPEX Slovakia s.r.o. All rights reserved. Webdesign: gART